První a opravdu vysněný workshop Na samotě U Včelína

A je to tady. To je ono, už vidím cíl. Cesta k němu trvala více než dva roky a začala u bláznivých nápadů typu "necháme hosty kydat hnůj", kolem méně praštěných "naučíme lidi zavařovat Znojemský okurky", až k

  víkendu pro Bohyně. 

Stačilo jen správně nastavit navigaci, vyhýbat se slepým uličkám a opatrně vybírat zatáčky. Vím, že se blížím k cíli, teď už musím jen sešlápnout plyn a protnout cílovou pásku.

Opravdu, od první chvíle kdy jsem viděla Včelín, jeho úžasnou verandu a obrovskou půdu plnou harampádí, jsem snila o různých kreativních akcích. Úplně nejvíc jsem se viděla jak s hrnkem ranní kávy sedím na zahradě a pozoruju jogíny jak uprostřed sadu předváděj ty svoje fantastický pozice a na mě přechází ta jejich ladnost a klid mysli, bez toho aniž bych se musela zvednout ze svého pohodlného místa. Pořád to bylo ale jen v mé hlavě, půda, dávno vyklizená a zrekonstruovaná, zela prázdnotou stejně jako sad. Když už se i naši Včelíňáci (rozuměj Ti co navšívili Včelín) začali vyptávat, jestli pořádáme workshopy, nevydržela jsem to, chytila příležitost a rozhodla se ji nepustit. "Ne, nepořádáme, ale vy by jste mohli!"

A tak jsem dnes tady, jedu cílovou rovinkou a společně se zakladatelkou mind koučinku, meditačním guru a věčně se usmívající optimistkou v jedné osobě Ing. Zuzzi Husarovou pro vás připravuju Transformační kurz pro Bohyně. Pravda, kurz je určen pouze pro něžnou část populace, ale pánové si mohou představit plot a za ním tajně okukovat Bohyně. Ti, kteří si plot představit neumí, se alespoň budou moci pokochat fotkami z kurzu na webu, který jsme pro Bohyně vytvořily zde: https://www.jsem-bohyne.webnode.cz.  Seznamuju se slovy jako je propagace, marketing, onlinemarketing, emailmarketing, onlinemeeting a já nevím co ještě, nebaví mě neustále listovat ve slovníku cizích slov. Taky objevuju, že jsou na Facebooku různé skupiny a já, pokud jsem členem některé z nich, tak do nich můžu přidávat nadcházející události. WOW po pěti letech jsem vylezla z lesa! Nespím, můj mozek si odmítá dát pauzu, celý noci sepisuje pomyslný seznamy toho co můžu ještě udělat, ráno si je samozřejmě nepamatuje a já můžu začít znova. Už to mám, vezmu kafe jako rukojmí a on si to bude pamatovat!

Právě teď, hned po tom co se mi podařilo smazat celý tento článek, jsme měli onlinemeeting (rozuměj prostě hovor) a překřikovaly se s úžasnými nápady co ještě musíme zařadit do programu. V tu chvíli nám došlo, že na tohle prostě víkend stačit nebude. Potřebujeme zastavit čas, nebo ho alespoň zpomalit, natáhnout o pár desítek hodin, nejlépe dnů. Takže vás zcela vážně žádám, pokud máte někdo doma stroj času, přestaňte ho schovávat a co nejrychleji se nám ozvěte, budete božsky odměněni. Stejně tak se ozvěte, pokud vám něco říkají výše zmiňovaná cizí slova a chtěli by jste nám pomoct. No prostě španělská vesnice.  

Každopádně, nemůžu se dočkat, těším se tak strašně moc na TEN víkend, na ty báječné ženy, na jejich uvolněné usměvy, na sluníčko a rozkvetlou louku. Těším se, až budu z mého oblíbeného křesílka na zahradě pozorovat, jak tančí víly.

Děkuju vám všem za šíření tohoto textu, aby se dostal ke všem Bohyním, vlastníkům stroje času a marketingovým guru.

sepsala Janča a její 15. hrnek kafe